- Cestování v čase vědce od nepaměti fascinují
- Opravdu můžeme cestovat do minulosti?
Nová vědecká studie připouští možnost cestování v čase. Jejím autorem je Germain Tobar z University of Queensland. Student fyziky uvádí, že pracoval na tom, jak „zesílit čísla“, aby bylo možné bez paradoxů realizovat jev, který lidstvo zná především ze sci-fi filmů a románů.
Nepřehlédněte: Vědci natočili rychlost světla ultrarychlou kamerou. Zachytí 10 bilionů snímků za sekundu
Cestování časem bez časových paradoxů
Cestovat časem se zatím nikomu nepodařilo – alespoň pokud je nám známo, ale otázka, zda je to teoreticky možné, vědce nepřestává fascinovat. Jak ukazují filmy jako Terminátor, Donnie Darko nebo Návrat do budoucnosti, cestování v čase vytváří spoustu problémů protivících se základním pravidlům fungování vesmíru: pokud se například vrátíte v čase a zabráníte setkání svých rodičů, jak můžete vůbec existovat, abyste se v čase mohli vrátit?
Vědci tomuto problému přezdívají „paradox dědečka“, ale student fyziky Germain Tobar z Queenslandské univerzity v Austrálii nyní přišel na to, jak „srovnat čísla“, aby se časem dalo cestovat bez vzniku časových paradoxů. „Klasická dynamika říká, že pokud znáte stav systému v určitém čase, může vám to říci o celé jeho historii. Einsteinova obecná teorie relativity však říká, že existují časové smyčky nebo cestování v čase, takže událost se může stát v minulosti i v budoucnosti současně, což vlastně vyvrací studium dynamiky,“ vysvětluje.
Jeho výpočty naznačují, že časoprostor se může potenciálně přizpůsobit, aby se vyhnul paradoxům. Představte si cestovatele v čase, který cestuje do minulosti, aby zabránil šíření nemoci. Pokud by jeho mise byla úspěšná, nemusel by se ani vracet v čase, aby ji jednoho dne porazil. Tobarova práce však naznačuje, že by se nemoc stejně šířila jiným způsobem, jinou cestou nebo metodou, čímž by se eliminoval výše zmíněný paradox. A ať už by cestovatel v čase udělal cokoli, nedokázal by zabránit propuknutí výše popsané pandemie.
Dějiny nezměníme
Porozumění práci studenta je problematické i pro matematiky. Zkoumá totiž vliv deterministických procesů bez náhodnosti na libovolný počet oblastí v obsahu časoprostoru a ukazuje, jak mohou obě uzavřené časové křivky (definované již Einsteinem) odpovídat pravidlům svobodné vůle a klasické fyziky. „Matematika sedí a výsledky jsou jako ze science-fiction,“ řekl vedoucí Tobarovy práce, fyzik Fabio Costa z Queenslandské univerzity.
Tobarova studie je jedinečná i v tom, že odstraňuje problém s hypotézou, že cestování v čase je možné, ale cestovatelé by byli omezeni v tom, co by dělali, aby nevytvořili paradox. V tomto modelu mohou cestovatelé dělat cokoli, ale paradoxy nejsou možné. „Události jsou vždy upraveny tak, aby nedocházelo k nesrovnalostem. Řada matematických procesů, které jsme objevili, naznačuje, že cestování časem se svobodnou vůlí je v našem vesmíru logicky možné bez jakýchkoli paradoxů,“ dodává Costa. Skutečný návrat do minulosti však zůstává nedosažitelný. Potenciální stroje času jsou v současné době pouze soubory čísel a mají podobu výpočtů „načmáraných“ na papíře.
Zdroj náhledové fotografie: Genty / Pixabay, zdroj: Science Alert, Classical and Quantum Gravity