- Stará masivní černá díra větší než Slunce vědce překvapila
- Vznikla totiž krátce po tzv. Velkém třesku
Týmu astrofyziků z NASA se podařilo objevit černou díru, která vznikla, když byl vesmír ještě prakticky v plenkách. Obří objekt by mohl vědcům pomoci objasnit vznik těchto hladových a málo probádaných těles, píše odborný server Live Science.
Nepřehlédněte: Vědci natočili rychlost světla ultrarychlou kamerou. Zachytí 10 bilionů snímků za sekundu
Astronomové vystopovali nejstarší černou díru ve vesmíru
Astronomové pozorovali zatím nejstarší známou černou díru. Měla by být stará 13 miliard let, téměř stejně jako vesmír samotný. Vědce zprvu zaskočila svou velikostí, později i stářím. V kosmu ji našel teleskop Jamese Webba, jehož složité aparáty umožňují nahlédnout zpět v čase až k počátkům našeho vesmíru.
Supermasivní černou díru zahlédli vědci v centru dětské galaxie GN-z11 pouhých 440 milionů let po vzniku vesmíru. Žádné přímé záběry tohoto obra ale neexistují, protože z jeho spárů neuniká žádné světlo. Astronomům se však podařilo detekovat jasné známky jeho akrečního disku, tedy prstence plynu a prachu.
Podle astronomů černá díra vyrostla do děsivých rozměrů během kosmického úsvitu – období asi 100 milionů let po Velkém třesku. Není přitom jasné, jak se mohla tak rychle zvětšit, je totiž milionkrát větší než Slunce. Nalezení odpovědí by však mohlo pomoci vysvětlit, jak dnešní supermasivní černé díry, které zakotvují celé galaxie včetně naší Mléčné dráhy, narostly do tak závratných rozměrů.
„Černé díry v raném vesmíru nemohou růst tiše a klidně, jako mnohé černé díry v místním (současném) vesmíru,“ řekl profesor Roberto Maiolino z Univerzity v Cambridge. „Musí projít nějakým jedinečným zrodem nebo vznikem a zvláštním růstem.“ „Pochopit, kde se vůbec černé díry berou, bylo vždycky hříčkou, ale ta se teď zdánlivě ještě více komplikuje,“ doplňuje profesor Andrew Pontzen, kosmolog z Londýnské univerzity.
Je mimo lidské chápaní času a prostoru
Aby astronomové novou černou díru nalezli, skenovali oblohu dvěma infračervenými kamerami – přístrojem pro střední infračervenou oblast (MIRI) a aparátem pro blízkou infračervenou oblast – a pomocí spektrografů zabudovaných v těchto zařízení rozdělili světlo na jeho jednotlivé složky. Dekonstrukcí těchto slabých záblesků z prvních let vesmíru objevili neočekávaný nárůst frekvencí, což je podle nich signál, že horký materiál kolem černé díry vysílal světelné stopy do celého vesmíru.
Nejoblíbenější vysvětlení toho, jak tyto rané černé díry tak rychle rostly, je, že vznikly náhlým zhroucením obřích plynných mračen nebo že vznikly z mnoha splynutí hvězdných shluků a černých děr. Vědci nicméně nevylučují, že některé z těchto černých děr mohly být zasety hypotetickými „prapůvodními“ černými dírami, o nichž se předpokládá, že vznikly chvíli po vzniku vesmíru a podle některých teorií dokonce ještě před ním.
„Kdyby to byla pravda, mělo by to významné implikace ohledně toho úvodního zlomku vteřiny existence našeho vesmíru,“ dodává Pontzen. „Příběh toho, jak společně vyrůstaly černé díry a galaxie je každopádně úchvatný a my jej teprve začínáme skládat dohromady.“
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science, arXiv