Černá díra

Astronomové vystopovali nejstarší černou díru ve vesmíru. Je mimo lidské chápaní času a prostoru, tvrdí

  • Stará masivní černá díra větší než Slunce vědce překvapila 
  • Vznikla totiž krátce po tzv. Velkém třesku

Vědci objevili ve vesmíru obrovský objekt. Považují ho za dosud nejstarší detekovanou černou díru – vznikla totiž pouhých 440 milionů let po tzv. Velkém třesku. Zjištění z dat vesmírného dalekohledu Jamese Webba tak potvrzují, že již na počátku vesmíru existovaly supermasivní černé díry.


Nepřehlédněte: Nalezené video z roku 1938 má dokazovat, že cestovatelé v čase existují. Jak je možné, že dívka chatuje na iPhonu?


Astronomy zaskočila nejstarší černá díra

Týmu amerických astronomů se podařilo objevit masivní černou díru asi milionkrát hmotnější než Slunce. Obrovitý kosmický objekt vědce zarazil nejen svou velikostí, ale i stářím, které se odhaduje na více než 13 miliardy let. Tím se tato černá díra řadí mezi nejstarší známá tělesa svého druhu.

Profesor Roberto Maiolino, astrofyzik z Univerzity v Cambridge, který vedl pozorování, říká: „Tato černá díra je velmi zajímavá. Překvapení spočívá v tom, že je tak velmi hmotná. To bylo to nejneočekávanější.“ Vědce překvapuje, že nově objevené černé díře stačilo „jen“ 440 milionů let od Velkého třesku, aby dosáhla svých monstrózních rozměrů.

Černá díra je oblast časoprostoru, která vykazuje tak silné gravitační zrychlení, že z ní nemůže nic uniknout, dokonce ani elektromagnetické záření, jako je světlo. K neuvěřitelnému objevu přivedlo vědce halo z plynu a prachu, které kolem černé díry víří vysokou rychlostí.

Černá díra
Zdroj: AdisResic / Pixabay

Pozorování teleskopem Jamese Webba

Astronomové se domnívají, že nejstarší černé díry by mohly pomoci rozluštit hádanku, jak jejich obrovské protějšky ve středu galaxií, jako je Mléčná dráha, narostly na miliardnásobek hmotnosti Slunce.

Až donedávna se předpokládalo, že se během téměř 14 miliard let jednoduše rozrůstaly jako sněhová koule, a to postupným slučováním a pohlcováním hvězd a dalších objektů. Tento scénář sněhové koule však nemůže plně vysvětlit epické rozměry současných supermasivních černých děr. Nejnovější pozorování černé díry v galaxii GN-z11 naznačují, že buď byly velké už při svém zrodu, nebo se extrémně rychle nafoukly nedlouho po svém vzniku.

„Tyto výsledky, využívající možnosti JWST nahlédnout zpět v čase, naznačují, že některé černé díry v mladém vesmíru rostly obrovskou rychlostí, mnohem rychleji, než jsme očekávali,“ říká Profesor Andrew Pontzen, kosmolog z University College London.

Jedno z vysvětlení, známé jako scénář těžkých semen, předpokládá, že raná generace černých děr se zrodila z přímého kolapsu obrovských mračen plynu, a nikoli z vyhořelých hvězd, které se na konci svého života zhroutily pod vlastní gravitací. 

Další možností je, že kompaktní hvězdokupy a černé díry se v raném vesmíru velmi rychle spojily. Třetí, spekulativnější hypotézou, je existence tzv. prvotních černých děr, které vznikly během kosmické inflace, období rozpínání vesmíru rychleji než světlo, k němuž došlo zlomek sekundy po Velkém třesku.

Pokud tomu tak skutečně je, mění to teorii, podle které nejprve vznikly galaxie a teprve poté v nich začaly růst černé díry. Primordiální černé díry by tak byly od samého počátku účinně vetkány do struktury vesmíru.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Guardian

Total
0
Shares