Kdo ho poslal? Z hlubin vesmíru přiletěl k Zemi další opakující se signál, hlásí vědci

• FRB jsou extrémně krátké výtrysky rádiových vln
• Poprvé je vědci zaznamenali v roce 2007

Ve vesmíru se odehrává několik úžasných procesů, z nichž obzvláště zajímavé jsou rychlé rádiové záblesky (tzv. fast radio burst, FRB). K těmto extrémně krátkým a vysokoenergetickým pulsům elektromagnetického záření dochází bez varování, tedy až dosud. Tým v Nizozemsku identifikoval historicky druhý FRB, který pochází z hypermlhoviny – hustého a silně zmagnetizovaného oblaku plazmatu, který je osvětlován silným a neznámým zdrojem.

Nepřehlédněte: Na Slunci se objevila obří díra, která nemá obdoby. Podle vědců je šedesátkrát větší než Země

K Zemi dorazil signál z hlubin vesmíru

Rychlé rádiové záblesky (FRB) jsou extrémně krátké a vysokoenergetické pulsy elektromagnetického záření, které obvykle vznikají mimo naši galaxii. Většina z nich trvá od jedné tisíciny sekundy do tří sekund, během nichž vyzařují tolik energie, jako 500 milionů našich Sluncí.

První FRB označovaný 20121102A byl detekován v roce 2007 a od té doby byly objeveny další. Nově zachycený FRB 20190520B je však mimořádně zvláštní. Upozornil na nej teleskopem FAST v Číně a zdá se, že stejně jako 20121102A pochází z hypermlhoviny. Studie navíc naznačuje, že je spojen s trvalejším zdrojem rádiových vln.

Výzkumníci zkoumali FRB 20190520B pomocí interferometru VLBI (Very Long Baseline Interferometer), což je síť radioteleskopů rozmístěných po celé Evropě. A výsledky naznačují, že hostitelská hypermlhovina se rozpíná do velikosti 30 světelných let. Podařilo se také změřit její svítivost, která je asi stotisíckrát vyšší než svítivost Slunce. To všechno naznačuje, že zdrojem FRB je extrémně magnetická neutronová hvězda známá jako magnetar (neutronová hvězda je vysoce stlačené husté jádro hvězdy, která se stala supernovou).

Vadou na kráse je, že často existují alternativní teorie, což platí pro původ jak 20121102A, tak FRB 20190520B. V případě opakujících se FRB je možné, že hypermlhovina není poháněna magnetismem, ale gravitací. V systémech, kde je černá díra nebo neutronová hvězda pohlcující hmotu z blízkého průvodce, může docházet k výbuchu rádiových vln v důsledku silného vyzařování.

Co FRB vytváří?

Ať už jsou záblesky poháněny magnetismem nebo gravitační energií, jde o první dva FRB, které se opakují a jsou nějak spojeny s hypermlhovinou. „Oba také mají původ v trpasličích galaxiích s nízkou hmotností a vykazují vysokou aktivitu mladých a energetických FRB,“ píše server Universe Today.

Kolem původu extrémně rychlých rádiových záblesků je stále mnoho nejasností. Někteří výzkumníci se domnívají, že nalezení vzdálených FRB je klíčové k přesnému měření množství chybějící hmoty ve vesmíru. „Macquart ukázal, že čím dále je radiový záblesk, tím více detekuje řídké hmoty; tomuto vztahu se říká Macquartův,“ uvádí výzkumník Ryan Shannon, který zkoumal FRB 20220610A. O tomto silném záblesku se vědci dozvěděli před měsícem, kdy za milisekundu uvolnil tolik energie, kolik Slunce vyrobí za 30 let.

Zdroj náhledové fotografie: Chalmers University of Technology, zdroj: Universe Today