- Z kolabující hvězdy vytryskl nejjasnější gama záblesk
- Výrazně ovlivnil zemskou ionosféru, říkají vědci
V říjnu loňského roku zaznamenali vědci dosud nejjasnější výbuch ve vesmíru. Šlo o tzv. gama záblesk (GRB). Nyní experti zjistili, že způsobil poruchy v zemské ionosféře, přibližně 500 kilometrů nad našimi hlavami.
Nepřehlédněte: Samsung prozradil, kdy vydá One UI 6.0 pro všechny telefony Galaxy. Známe přesné termíny
Nejsilnější exploze ve vesmíru
„V této práci předkládáme důkazy o změnách elektrického pole ionosféry ve výšce přibližně 500 kilometrů vyvolaných silným gama zábleskem, ke kterému došlo 9. října 2022,“ píše tým vedený astrofyzikem Mirko Piersantim z univerzity v L’Aquile a Národního astrofyzikálního ústavu v Itálii.
Vědci 9. října loňského roku pozorovali změny ve spodní ionosféře ve výškách mezi 60 a 100 kilometry, které se shodovaly s detekcí GRB 221009A. Vliv záblesku na celou ionosféru však nezkoumali. Piersanti a jeho kolegové za tímto účelem využili satelitní data a zjistili, že došlo ke změnám elektromagnetického pole i ve velkých výškách ionosféry.
„Bezprecedentní fotonový tok spojený s GRB 221009A hluboce ovlivnil vodivost zemské ionosféry a způsobil silné poruchy nejen na spodní straně ionosféry, která se obvykle pozoruje pomocí pozemních VLF antén, ale také na horní straně ionosféry (ve výšce kolem 500 kilometrů),“ uvádí vědci.
Signál, pocházející z místa souhvězdí Šípu, putoval podle NASA odhadem 1,9 miliardy let, než dosáhl Země. Výzkumníci zjistili, že představoval zrození nové černé díry, která se zformovala v srdci bortící se masivní hvězdy. Původní hvězda měla zřejmě mnohonásobek hmotnosti našeho Slunce.
Minimálně 10hodinový záblesk
Exploze dostala jméno GRB 221009A, známější je ale pod označením BOAT (z anglického Brightest of All Time, tj. něco jako „nejjasnější ze všech“). Gama a rentgenové paprsky byly 9. října loňského roku zachyceny detektory gama záření na kosmických observatořích americké NASA Fermi Gamma-ray Space Telescope a Neil Gehrels Swift Observatory, dále na americké družici Wind, stejně jako na pozemních dalekohledech, jako je např. teleskop Gemini South v Chile.
GRB 221009A trval přibližně sedm minut, ale byl detekovatelný více než 10 hodin po první detekci. Porovnáním dat shromážděných různými observatořemi vědci došli k závěru, že tato událost byla 50 až 70krát jasnější než předchozí nejjasnější gama záblesky, jako byl třeba záblesk GRB 830801 z roku 1983.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert, Nature