- Webbův teleskop našel další prastaré galaxie
- Leží 33 miliard světelných let od Země
Astronomové objevili dvě nové galaxie v oblasti vesmíru známé jako Pandořina kupa neboli Abell 2744. Tvrdí, že UNCOVER z-13 a UNCOVER z-12 jsou větší než jiné galaxie pozorované ve stejné vzdálenosti. Navíc prý vypadají zvláštně. Své výsledky publikovali v časopise Astrophysical Journal Letters.
Nepřehlédněte: Slunce je menší, než si vědci mysleli. Budou se přepisovat učebnice?
Vidíme „dětství“ vesmíru?
„O raném vesmíru toho víme jen velmi málo a jedním ze způsobů, jak se o této době dozvědět a otestovat naše dosavadní modely, jsou velmi vzdálené galaxie,“ říká vědec Bingjie Wang.
Obě galaxie se nachází v rekordní vzdálenosti od nás (přibližně 33 miliard světelných let). Vědce doslova uchvátilo, jak velký skok v poznání vesmíru přinesl Webb –nejsofistikovanější a nejmodernější vesmírný teleskop za 10 miliard dolarů. „Nově objevené galaxie jsou jako majáky, jejichž světlo proniká velmi řídkým vodíkovým plynem, který tvořil raný vesmír,“ dodává Wang.
UNCOVER z-13 a UNCOVER z-12 vynikají tím, že jsou mnohem větší než tři dříve objevené. Jedna je asi šestkrát větší a měří zhruba 2 000 světelných let, což pro galaxii z raného vesmíru není obvyklé.
„Dříve objevené galaxie se na našich snímcích jeví jako tečky. Ale jedna z nově detekovaných galaxií vypadá protáhle, téměř jako burský oříšek, a druhá jako načechraná koule. Není jasné, zda je rozdíl ve velikostech způsoben tím, jak hvězdy vznikaly, nebo tím, co se s nimi stalo po jejich vzniku,“ uvádí server Interesting Engineering. Vědci předpokládají, že všechny rané galaxie vznikly z podobných materiálů, přesto se od sebe navzájem velmi liší.
Po velkém třesku se vesmír jistou dobu nacházel v období známém jako temný věk, až do doby, než se v něm začaly rodit první hvězdy. Obě nové galaxie mohou být jedněmi z prvních, které se kdy ve vesmíru zrodily. Kosmologové se domnívají, že některé galaxie mohly reálně existovat i dříve, než předpovídají současné teoretické počítačové simulace, takže ohledně vzniku prvních hvězd a galaxií je zde řada zajímavých a otevřených otázek.
Webbův teleskop
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) pilně pracuje od července 2022. Díky tomu, že jeho citlivé přístroje umí zachytit i významnou část elektromagnetického záření s vlnovými délkami většími než je viditelné světlo (tzv. infračervené záření či světlo), je předurčen k náročnému pozorování velmi vzdálených objektů ve vesmíru, nacházejících se prakticky na hranici námi viditelného vesmíru.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Interesting Engineering