Fotoaparát o velikosti lidského nehtu pořídil rozmazaný snímek planety Země. A je dokonalý

• Snímky ze supermoderního Webbova teleskopu jsou ohromující
• Rozmazaný satelitní pohled na Zemi je ale snad ještě dokonalejší

V době, kdy lidstvo pořizuje až nepřirozeně ostré snímky vesmíru, vědci Evropské kosmické agentury zveřejnili fotografii, která má k dokonalosti daleko, přesto je jedinečná. Je rozmazaná a má divné barvy, planeta Země není vycentrovaná, polovina snímku je navíc ve stínu a upřímně řečeno, fotka vypadá, jako by ji někdo před 20 lety pořídil tlačítkovým telefonem.

Nepřehlédněte: Mapy Google v novém: Lepší navigace nebo přehled nabíjecích stanic pro elektromobil

Rozmazaný snímek Země

Jedinečnost fotografie ESA spočívá v tom, že byla pořízena kamerou o velikosti mince, jež je součástí družice TRISAT-R. „Tato malá kamera o velikosti necelých dvou milimetrů krychlových pořídila ze vzdálenosti tisíců kilometrů snímek objektu o rozměrech přibližně jednoho bilionu kilometrů krychlových – naší krásné planety Země,“ uvedl projektový manažer mise Iztok Kramberger.

Fotka ze sondy TRISAT-R je další připomínkou toho, že lidstvo existuje ve světě, který se vznáší ve vesmíru – kouli v hmatatelné struktuře časoprostoru, kterou si dokonce může vyfotit.

„Nejenže tento působivý záběr zdůrazňuje, že náš druh dospěl do bodu, kdy fotoaparát menší než nehet může vyletět do vesmíru a zachytit celý náš svět, ale také je poznat, že se skutečně díváme na fotografii. Naproti tomu slavná fotka Země z mise Apollo 17 je neuvěřitelná, ale působí trochu surrealisticky, až nereálně,“ píše server Space.

Družice prozkoumá Van Allenovy pásy

TRISAT-R je druhou slovinskou družicí, která vyletěla na střední oběžnou dráhu Země a má na palubě několik užitečných aparátů pro detekci radiace. Účelem sondy je studovat, co se děje v částech zemské atmosféry zvaných Van Allenovy radiační pásy.

Van Allenovy radiační pásy jsou zóny ve vnějším plášti naší planety, které hostí velké množství nabitých částic – NASA je přirovnává k „obrovským koblihám“. Ve vnějším pásu se nacházejí částice pocházející ze Slunce, zatímco ve vnitřním pásu se nacházejí částice pocházející z tzv. kosmického záření, které se vesmírem šíří téměř rychlostí světla. 

Trajektorie družice TRISAT-R povede podle ESA přímo přes vnitřní pás a také přes srdce zemské ionosféry, což je hranice mezi atmosférou naší planety a vesmírem. Tam se také nachází spousta nabitých částic.

Kromě speciálních přístrojů pro detekci záření vyzbrojili vědci TRISAT-R kamerou. Podle prohlášení týmu používá obrazový snímač s čirými čočkami z borosilikátového skla (vysoce odolná forma skla) s rozlišením 320 × 320 pixelů. Pro připomenutí, první iPhone z roku 2007 byl vybaven fotoaparátem s citlivostí 480 × 320 px.

Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem ESA, zdroj: huapl.edu, The Space