- NASA se zajímá o Venuši
- Na denní straně planety vědci detekovali kyslík
Je to oficiální. Astronomové při pozorování atmosféry Venuše zjistili přítomnost atomárního kyslíku, který se vznáší vysoko nad povrchem planety.
Nepřehlédněte: Obrovská chyba Facebooku, hlásí naštvaní lidé. Nechtěně odstranil nepostradatelné tlačítko
Kyslík byl poprvé detekován i na denní straně Venuše
„Podle teoretických modelů je známo, že atomární kyslík v atmosféře Venuše existuje a byl dříve dokonce detekován na její noční straně, ale jeho nalezení na denní straně vnáší zcela nový pohled na dynamiku venušiných atmosfér a cirkulační vzorce v nich,“ říká fyzik Heinz-Wilhelm Hübers z německého Střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR).
Venuše je svět, který vědci touží podrobněji prozkoumat. V mnoha ohledech se podobá Zemi, v jiných je tato planeta ale naprosto odlišná. Její hmotnost a složení se podobají zemským, ale tam, kde je Země svěží, vlhká a hemží se životem, je Venuše planetou smrti. Je zahalena hustými, dusivými mraky složenými převážně z oxidu uhličitého, které vytvářejí skleníkové prostředí, což vede k průměrným teplotám na povrchu kolem 464 stupňů Celsia.
Z těchto mraků padají na Venuši kyselé deště a celá atmosféra rotuje kolem planety obrovskou rychlostí. Vítr hluboko pod vrcholky mraků na Venuši se může pohybovat rychlostí kolem 700 kilometrů za hodinu. Pro srovnání, na Zemi byla dosud zaznamenána nejvyšší rychlost větru při hurikánu o rychlosti 407 kilometrů za hodinu.
Poznání atmosféry Venuše by nám mohlo pomoci pochopit, proč je od Země tak odlišná. A jednou z cest, jak toho dosáhnout, je studium kyslíku. Atomární kyslík není jako kyslík, který dýcháme. To je tzv. molekulární kyslík, který se skládá ze dvou atomů kyslíku vázaných na sebe.
Atomární kyslík se skládá z jednotlivých osamělých atomů kyslíku, je vysoce reaktivní a snadno se váže na jiné atomy. Zde na Zemi se hojně vyskytuje ve velkých nadmořských výškách, kde vzniká fotodisociací molekulárního kyslíku; sluneční fotony v podstatě rozkládají atmosférický O2.
Podobnost s planetou Země
Vědci se domnívají, že podobný proces probíhá i na Venuši. Atmosféra této planety je tvořena převážně oxidem uhličitým; když na tento CO2 dopadá sluneční světlo, dochází fotodisociací k rozštěpení molekul na atomární kyslík a oxid uhelnatý. Oxid uhelnatý rovněž podléhá fotodisociaci.
„Když se tyto atomy dostanou na noční stranu Venuše, rekombinují na oxid uhličitý, což způsobuje, že noční strana planety září. Atomární kyslík byl pozorován jako součást tohoto procesu, ale nikdy předtím nebyl objeven na denní straně,“ říkají vědci ve studii, kterou publikoval časopis Nature Communications.
Hübers a jeho tým studovali data získaná pomocí stratosférické observatoře pro infračervenou astronomii (SOFIA), která létala vysoko v atmosféře, v terahertzovém vlnovém rozsahu, který se nachází na pomezí mikrovlnné a vzdálené infračervené oblasti. Při třech různých příležitostech sonda shromáždila důležité údaje o 17 místech na Venuši: sedmi na denní straně, devíti na noční straně a jednom na terminátoru (rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou částí planety).
Na všech místech tým detekoval atomární kyslík, jehož koncentrace dosahovala vrcholu ve výšce přibližně 100 kilometrů. To odpovídá výšce, která se nachází přímo mezi dvěma dominantními atmosférickými cirkulačními vzorci na Venuši: silným superrotačním prouděním pod 70 kilometry, které rotuje proti rotaci planety, a subsolárním až antisolárním prouděním v horních vrstvách atmosféry nad 120 kilometry.
Zdroj náhledové fotografie: GooKingSword / Pixabay, zdroj: Nature Communications, Science Alert