- Pulsar Vela vypouští nebývale široké kužely energie
- Vědci netuší proč
Odborníci na fungování vesmíru a fyzici se zase jednou zamyšleně škrábou na hlavách a nechápou, jak je něco takového možné. Existuje hned několik teorií, které by fascinující fenomén mohly vysvětlit.
Nepřehlédněte: NASA našla největší galaxii ve vesmíru. Alcyoneus je mimo lidské chápaní času a prostoru
Fascinující pulsar vypouští široké kužely energie
Pulsary jsou vysoce zmagnetizované pozůstatky mrtvých hvězd, které uvolňují elektromagnetické pulsy v takových pravidelných intervalech, že je astronomové mohou používat jako jakési kosmické hodiny. Nedávno však jeden pulsar vyzařoval gama záření s překvapivou energií.
Jednalo se o nejenergetičtější fotony gama, jaké kdy byly pozorovány, s energií více než 20 teraelektronvoltů, a astronomové se snaží pochopit, jak je to možné. Výsledky své studie publikovali v časopise Nature Astronomy.
Gama záření z pulsaru Vela bylo detekováno pomocí Stereoskopického systému pro vysoké energie (HESS). „Neutronové hvězdy mají nesmírně silná magnetická pole a když jsou nabité částice zachyceny v těchto polích, mohou být urychleny na velkou část rychlosti světla, což způsobí, že vyzařují světlo,“ uvádí zpráva.
Magnetická pole jsou nejsilnější na magnetických pólech neutronové hvězdy, proto často vyzařují silné paprsky rádiového světla. Když se tyto paprsky neboli světelné kužely vlivem rotace neutronové hvězdy šíří naším směrem, vidíme pravidelné světelné pulsy, které nazýváme pulsary.
„V tomto případě je však gama záření intenzivnější, než by mělo magnetické pole neutronových hvězd produkovat. Magnetické pole Vely je intenzivní, ale to samo o sobě nemůže vysvětlit, proč jsou tyto záblesky gama záření tak silné,“ píše server Science Alert.
Odborníci na vesmír se drbou na hlavě
Vědci si však všimli, že energetický světelný kužel pulsaru Vela je neobvykle široký – to může být vodítkem k tomu, jak generuje tak vysokoenergetické částice.
Jednou z teorií je, že nabité částice jsou zpočátku urychlovány v mnohem širším kruhu a když je magnetické pole vtáhne do světelného kužele, jsou již nabité energií. Další možností je, že kombinace silného magnetického pole a objemného proudu hvězdného větru částice hyperurychluje.
Definitivní odpověď bude třeba ještě hledat. Ze studie však vyplývá, že interakce intenzivních magnetických polí a nabitých částic může probíhat nečekanými způsoby a horní hranice energie není omezena tradičními vědeckými modely.
Zdroj náhledové fotografie: Science Communication Lab for DESY, zdroj: Science Alert, Nature Astronomy