- Významný objev Webbova teleskopu zvyšuje šance na život mimo naši galaxii
- Ve vesmíru našel mnoho Mléčných drah
Teleskop Jamese Webba (JWST) objevil v raném vesmíru více než 1 000 galaxií, které se podobají naší Mléčné dráze. Upozornil na to server Live Science.
Nepřehlédněte: Google upozorňuje na zásadní změnu v Gmailu. Kdy vstoupí v platnost a čeho se týká?
Vědci našli ve vesmíru mnoho Mléčných drah
Galaxie, které vznikaly v době raného vesmíru, jsou naší Mléčné dráze podobnější, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie, která byla publikována v časopise Astrophysical Journal.
Podle vědců jsou nově objevené galaxie, které se nápadně podobají naší Mléčné dráze, staré více než 10 miliard let. „Nová pozorování z JWST posouvají dobu vzniku těchto galaxií podobných Mléčné dráze téměř na počátek zrodu vesmíru,“ říká profesor extragalaktické astronomie na Manchesterské univerzitě Christopher Conselice.
Mléčná dráha je typickou diskovou galaxií, která svým tvarem připomíná palačinku nebo kompaktní disk, rotuje kolem svého středu a obsahuje spirální ramena. Vědci se domnívají, že právě v těchto galaxiích by se mohl zrodit život vzhledem k povaze historie jejich vzniku.
„Více než 30 let jsme věřili, že diskových galaxií v raném vesmíru mnoho nevzniklo. Skutečnost, že jich Webbův teleskop našel tolik, je však známkou toho, že struktury galaxií vznikají ve vesmíru dříve, ve skutečnosti mnohem dříve, než kdokoli předpokládal,“ říká hlavní autor studie astronom z University of Victoria v Kanadě Leonardo Ferreira.
Většina teorií o vzniku galaxií hovoří o období jedné až dvou miliard let po Velkém třesku, kdy – jak experti předpokládali – se nejstarší hvězdokupy přeměnily na trpasličí galaxie. Tyto trpasličí galaxie se následně začaly vzájemně kanibalizovat, což vyvolalo volný pohyb galaktických fúzí, které (po 10 miliardách let) vyústily ve vznik velkých galaxií, jako je ta naše.
Mléčná dráha je typickou diskovou galaxií. Se svými spirálními rameny a tvarem stlačeného klobouku je jedním z nejběžnějších typů galaxií v dnešním vesmíru. Vědci se až dosud drželi teorie, že v raných letech vesmíru – kdy byl vesmír stísněnější a trpasličími galaxiemi se to v něm jen hemžilo – galaxie, jako je ta naše, nemohly vzniknout, protože by se okamžitě zhroutily. Pozorování z teleskopu Jamese Webba je však vyvedla z omylu.
Kde se Webbův teleskop nachází?
Sedmitunové zařízení jménem JWST pozoruje vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu kilometrů daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.
Zdroj náhledové fotografie: dragonuppl / Pixabay, zdroj: Metro, Live Science