- Vědci nečekaně objevili černou díru
- Leží překvapivě blízko Země
Astronomové našli důkazy o existenci několika černých děr s hvězdnou hmotností, které se skrývají v blízké hvězdokupě Hyády, vzdálené pouhých 150 světelných let od Země.
Nepřehlédněte: Asteroid, do kterého narazila sonda NASA, se chová velmi podivně, zjistili studenti střední školy
Vědci zkoumají malá monstra v Hyádách
V novém výzkumu publikovaném v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society se tým astronomů zabýval hvězdokupou Hyády – od Země nejbližší hvězdokupou – která obsahuje stovky hvězd stejného stáří, chemického složení a pohybu.
Na základě dat z družice Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) vědci simulovali vývoj hvězdokupy za posledních 650 milionů let a zjistili, že nejlepším vysvětlením současného rozložení hvězd v Hyádách je přítomnost nejméně dvou nebo tří malých černých děr, které svým silným gravitačním vlivem nenápadně usměrňují pohyb hvězd.
„Naše simulace mohou současně odpovídat hmotnosti a velikosti Hyád pouze v případě, že jsou v centru hvězdokupy dnes přítomny nějaké černé díry,“ říká postdoktorand na univerzitě v Padově Stefano Torniamenti, který spolupracuje s NASA.
Pokud se výsledky studie potvrdí, budou tyto skryté černé díry nejblíže Zemi, jaké kdy byly objeveny. Nacházely by se totiž pouhých 150 světelných let od naší planety (asi 900 bilionů kilometrů) a byly by k nám asi desetkrát blíže než jiný nejbližší kandidát – zvláštní černá díra Gaia BH1, která se od nás nachází ve vzdálenosti 1 500 světelných let.
Všechny černé díry v Hyádách jsou podle všeho černé díry s hvězdnou hmotností – nejmenší typ černých děr, které vědci pozorují a jejichž hmotnost se pohybuje od pěti do desetinásobku hmotnosti Slunce. Pokud se aktivně neživí nasáváním hmoty z jasně zářícího akrečního disku, jsou díky své „miniaturní“ velikosti prakticky neviditelné.
Nejbližší černé díry k Zemi
Jednou z cest, jak je najít, je měření jejich vlivu na pohyby blízkých hvězd. V novém výzkumu proto tým simuloval vývoj 724 členských hvězd hvězdokupy Hyády v průběhu stovek milionů let.
Tým porovnal své simulované výsledky s údaji z programu Gaia o známých polohách a rychlostech hvězd v Hyádách a zjistil, že aby hvězdy dosáhly svého současného stavu, žijí téměř jistě pod gravitačním vlivem nejméně dvou černých děr o hvězdné hmotnosti.
Jeden ze scénářů ukázal, že hvězdokupa mohla přijít o své černé díry již před 150 miliony lety poté, co exploze blízkých supernov poslaly tyto masivní objekty do mezihvězdného prostoru. „I tak by se ale tyto černé díry nacházely relativně blízko hvězdokupy a stále by si zasloužily titul nejbližších černých děr k Zemi,“ říkají experti.
Protože dotyčné černé díry nejsou ani velké, ani aktivně nehltají hmotu (což je proces, který obvykle vede k jasným světelným zábleskům viditelným daleko ve vesmíru), bude potvrzení jejich existence nade vší pochybnost složité.
V následujících měsících se výzkumníci NASA pokusí nově objevené černé díry detekovat pomocí vědeckých přístrojů – rentgenových pozemských observatoří a teleskopu Jamese Webba.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science, Phys.org