- JWST pozoroval nejvzdálenější hvězdu
- Earendel je milionkrát zářivější než Slunce
Teleskop Jamese Webba učinil průlomový objev. Podařilo se mu vyfotit vůbec nejvzdálenější zaznamenanou hvězdu. Od Země ji dělí 28 miliard světelných let.
Nepřehlédněte: Tohle bude lidi bolet. Streamovací televize Disney+ v Česku citelně podraží
Earendel se narodila na úsvitu vesmíru
Hvězdu Earendel objevili astronomové pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a takzvaného gravitačního čočkování v březnu loňského roku. Světlo, které dnes pozorujeme, hvězdu opustilo v době, kdy bylo vesmíru méně než miliarda let. Protože se však od té doby každý bod známého vesmíru rozpíná jako kosmický balón, leží dnes Earendel 28 miliard světelných let od Země.
Webbův teleskop (JWST) je velmi výkonný aparát. Má ale své limity, jak daleko do minulosti a do vzdálenosti může vidět. V tomto případě mu ale napomohl přírodní jev, kterému vědci říkají gravitační čočka.
Gravitační čočkování popsal ve 30. letech Albert Einstein. Na tak ohromnou vzdálenost, kde se Earendel nachází, žádný teleskop běžně nevidí. Pokud se však mezi pozorovaný předmět a pozorovatele postaví těleso s ohromnou gravitační silou, světlo se ohne tak, že samotný vesmír začne fungovat jako obří lupa. V tomto případě bylo těleso s potřebnou gravitací kupa WHL0137-08, která se shodou okolností s Earendel nacházela v jedné linii.
Při pohledu skrz tuto gravitační čočku aparáty JWST zachytily karmínové paprsky zářící z Earendel a také kaleidoskop hvězdokup. „Malé tečky poblíž Earendel jsou starobylé hvězdokupy, jejichž stáří odhadujeme na nejméně 10 milionů let. Jejich pozorování nám napovídá, jak mohly vypadat kulové hvězdokupy v naší Mléčné dráze, když se formovaly před 13 miliardami let,“ uvádí se v prohlášení NASA.
Astronomové také zpozorovali náznaky chladnější a červenější hvězdy, ale hlavně zjistili, že Earendel je masivní hvězdou typu B, která je více než dvakrát žhavější než Slunce a zhruba milionkrát jasnější.
Primární zrcadlo JWST, optický prvek dalekohledu, má světelnou sběrnou plochu přibližně 5,6krát větší než Hubbleovo hlavní zrcadlo, což teleskopu umožňuje zachytit delší a slabší světelné vlnové délky. Díky této výbavě JWST během prvního roku provozu učinil nespočet objevů o našem vesmíru – od Fantomové galaxie (M74) vzdálené 32 milionů světelných let od Země až po stopy molekul na bázi uhlíku v mlhovině v Orionu.
Vědci objevili i další vzdálené hvězdy ve vesmíru, ale Earendel nadále zůstává nejvzdálenější pozorovanou hvězdou.
Kde se Webbův teleskop nachází?
Sedmitunové zařízení jménem JWST pozoruje vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu kilometrů daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science, The Space, NASA
Nejedná se prosím o chybu? 28 miliard světelných let daleko? Vesmír má odhadované stáří okolo 14. miliard let.
Děkuji za odpověď
Protoze porovnavate rychlost svetla s rychlosti rozpinani Vesmiru. Neni to to same….
Mám drobný dotaz k článku: Pokud vesmír vzniknul a tedy i jakékoliv záření včetně světla před cca 13,6 miliardami let, jak může teleskop vidět něco za touto imaginární hranicí? Buď překlep, nebo je někdo chytřejší než celý náš vesmír. V podstatě je nadpis na podobné úrovni jako: Z horizontu událostí vyletěla planeta ven.
28 miliard let? A nebylo ještě nedávno stáří vesmíru odhadováno na “pouhých” 3,6 miliardy let?
Opravuji předchozí překlep. Stáří vesmíru bylo odhadováno na 13,6 miliardy let.
Ke vzdálenosti 28 milijard světelných let by se měl vzhledem k tomuto článku vyjádřit renomovaný vědec z oboru astronomie.
Uchvatné fantazie