- Lepidlo jako z budoucnosti?
- Výzkumníci jedno takové nyní vyrobili
Japonští vědci vyvinuli nové revoluční lepidlo, které lze v podstatě zapínat a vypínat podle potřeby. Když na něj dopadá světlo o jedné vlnové délce, začne lepit a při jiné vlnové délce se rozpadne, což umožňuje jeho snadné odstranění a opětovné použití, a to dokonce i pod vodou, píše server New Atlas.
Nepřehlédněte: Jak zastavit klimatické změny? K asteroidu připevníme solární štít, vymysleli vědci
Japonský zázrak?
Lepidla by měla splňovat dvě protichůdné vlastnosti – dobře lepit a snadno se rozpadat. Je zřejmé, že při jejich konstrukci je pro zlepšení jedné vlastnosti obvykle nutné obětovat druhou. Ideální lepidlo by bylo takové, které během používání pevně drží, ale lze ho velmi snadno odstranit.
Vědci z japonského Národního institutu pro vědu o materiálech (NIMS) nyní vyvinuli lepidlo, které přesně tohle dokáže. Klíčovou složkou v novém produktu je kyselina kávová, která dokáže vytvářet a rozbíjet příčné vazby při různých vlnových délkách světla.
V tomto případě tým vytvořil polymer obsahující kyselinu kávovou, nanesl jej na povrch a vystavil UV světlu o vlnové délce 365 nanometrů. Tím došlo k jeho vytvrzení do podoby pevného filmu, který si při pokojové teplotě udržuje pevnost s adhezí ve smyku až 7,2 MPa.
Pokud již „lepivost“ není potřebná, lze materiál vystavit UV světlu o vlnové délce 254 nm, které přeruší příčné vazby a vrátí jej do původního stavu. Přitom nezanechává na povrchu žádné zbytky a neztrácí žádné své adhezní vlastnosti, což v podstatě umožňuje jeho opětovné použití.
Lepidlo jako z budoucnosti?
Výzkumníci podrobili lepidlo řadě testů, včetně opakovaného ohýbání a zvedání závaží o hmotnosti až 40 kilogramů. V jiných případech ho použili k opravě prasklých plastových trubek, které pak prostříkli vodou o vysokém tlaku, přičemž nezaznamenali žádné netěsnosti.
Kromě toho Japonci zjistili, že lepidlo lze použít i pod vodou. Vložili do něj magnetické nanočástice, které se při působení magnetického pole zahřejí a spojí ho s podkladem. Výzkum japonských odborníků byl publikován v časopise Advanced Functional Materials.