- NASA pozorovala vzdálenou černou díru
- Vědci zjistili, že je velice zvláštní
Vzdálená a stará černá díra přinutila řadu vědců k zamyšlení o podstatě toho, co víme o vesmíru. Dojde díky pozorování supermoderního teleskopu Jamese Webba k zásadní revizi současných vědeckých poznatků?
Nepřehlédněte: HONOR 90 totálně drtí Česko! Skvěle fotí a navíc k němu dostanete tablet za 5 tisíc zdarma
Supermasivní černá díra
Před časem se vědcům podařil vpravdě husarský kousek – objevili zatím nejvzdálenější známou černou díru, která do určité míry mění, co o černých dírách a fungování vesmíru obecně víme. Za objevem stojí američtí vědci.
Astronomové tvrdí, že objev učinili v galaxii CEERS 1019, která podle zprávy NASA vznikla více než 570 milionů let po Velkém třesku. Černá díra nalezená v této galaxii je zajímavá tím, že je mnohem menší, než vědci očekávali.
Pátrání bylo součástí programu Webb Cosmic Evolution Early Release Science (CEERs) Survey, který vede Steven Finkelstein z Texaské univerzity v Austinu. Samotný průzkum se opírá o data z blízkých a středních infračervených snímků, tzv. spekter.
Černá díra v CEERS 1019 je nejvzdálenější aktivní černou dírou, jakou lidstvo kdy objevilo. Vědci předpokládají, že její hmotnost činí pouhých 9 milionů hmotností Slunce, což je mnohem méně než u jiných podobných černých děr, zejména s ohledem na to, že technicky se jedná o supermasivní černou díru.
Nejedná se však o jedinou aktivní černou díru, která byla objevena v datech z Webbova teleskopu – výkonné vědecké aparáty detekovaly ještě další dvě černé díry.
Tým zjistil, že CEERS 1019 pohlcuje tolik plynu, kolik jen může, a zároveň produkuje nové hvězdy. Na základě snímků se vědci pokusili zjistit, proč tomu tak je. Vizuálně se galaxie jeví jako tři jasné shluky, nikoli jako jediný kruhový disk.
„Nejsme zvyklí vidět na snímcích v takových vzdálenostech tolik struktury,“ uzavřel člen týmu CEERS Jeyhan Kartaltepe z Rochester Institute of Technology v New Yorku.
Kde se Webbův teleskop nachází?
Sedmitunové zařízení jménem JWST pozoruje vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu km daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.