- Přejete si, aby měl den víc hodin?
- Díky práci vědců se to možná stane realitou
Obvykle si stěžujeme, že náš obvyklý den trvá jen 24 hodin! A také používáme větu: „Kéž by měl den aspoň o hodinu víc!“ Brzy se to může stát skutečností díky novému výzkumu vědců z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN).
Nepřehlédněte: „Můžeš mi pomoci a poslat kód?“ WhatsAppem se šíří nebezpečný podvod, který může ohrozit statisíce Čechů
Během experimentu BETA, který se nedávno uskutečnil v laboratořích na hranici mezi Švýcarskem a Francií, použili vědci k přesnému měření sekundy cesiové fontánové hodiny – jeden z nejpřesnějších měřičů času na světě, který se používá k definování jednotek SI a pomáhá stanovit koordinovaný univerzální čas (UTC).
Ve spojení s těmito hodinami vědci testovali atomy anticesia, aby porovnali dvě definice sekundy dané hmotou a antihmotou. Na základě naměřeného průměru experti tvrdí, že měření času může být nyní přesnější než kdykoli předtím. „Je nejvyšší čas aktualizovat definici sekundy pomocí antihmoty,“ uvedl vědecký pracovník Qui.
Stručná historie měření času
Na přesnější metody měření času se čekalo odjakživa. Před vznikem prvních hodin se lidé při určování času spoléhali na zeměpisnou polohu otáčení Země kolem své osy. První hodiny pak obsahovaly kyvadla, která nebyla úplně spolehlivá.
V roce 1932 byly vynalezeny křemenné hodiny, které byly mnohem přesnější. Rezonanční frekvence křemene, který vysílá elektrické signály pohánějící hodiny, se však může vlivem okolních faktorů měnit. Tím časem ztrácejí na přesnosti.
Bude mít den 25 hodin?
V roce 1967 byly vynalezeny první atomové hodiny. Ty jsou mnohem přesnější, protože atomy stejného prvku budou mít vždy stejné vlastnosti. Cesiové atomové hodiny fungují tak, že oscilátor vysílá vlnu o frekvenci přesně 9 192 631 770 Hz (podle staré vteřinové definice), což je frekvence potřebná k excitaci atomů cesia.
Pokud je oscilátor nesprávný, nevybuzené atomy způsobí elektrický signál, který oscilátor rozkmitá a vytvoří zpětnou vazbu, která udržuje hodiny v chodu. Atomové hodiny tak ztratí pouze jednu sekundu za 138 milionů let.
Při novém vědeckém měření na základě atomů anticesia bylo zjištěno, že jeho frekvence je nižší než u cesia: k vybuzení jeho atomů bylo zapotřebí 8 499 682 790 oscilací oscilátoru.
Zprůměrováním hmoty a antihmoty vypočítali vědci druhou hodnotu na 8 846 157 280 oscilací: přibližně 96 % současné definice. To znamená, že den by trval 24 hodin, 56 minut a 24 sekund. Doufáme, že toto nové měření nám všem usnadní život,“ řekl Qui. „Pokud použijeme antihmotu, čas bude plynout pomaleji.“
Zdroj náhledové fotografie: geralt / Pixabay, zdroj: CERN
Ještě že je dnes 1.dubna. Jink bych tomu v záplavě odborných, pravdivých vědeckých plků věřil.
Šašci; a co z toho…
…ideální je 12h den, 12h noc. V zimě by den tikal rychleji a v noci pomaleji. Rozednění v 7 ráno. Osmička šichta v létě = 16h a nástup dle starého měření ve “4 ráno”. No a v zimě by šichta měla jen “cca 4h”.
Za mne stačí zapíchnout klacek… a když je stín nejkratší, je čas oběda.
Pár blbounů se snaží prokázat, že za ty prachy co berou aj něco dělají…
Aprílové články by se měly mazat, nebo viditelně označit, už na seznam.cz … jak k tomu člověk příjde 3.4.?