- Teleskop Jamese Webba je dalekohled budoucnosti
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru
Teleskop Jamese Webba zpozoroval šest gigantických galaxií, z nichž každá je zhruba stejně velká jako naše Mléčná dráha a které se zformovaly neuvěřitelně rychle. Podle vědců vznikly pouhých 500 milionů let po Velkém třesku.
Nepřehlédněte: Skynet z Terminátora je za humny: 60 zemí se dohodlo, že umělou inteligenci je potřeba držet na uzdě
Webb znovu dokázal, že je extratřída
Šest gargantuovských galaxií, které obsahují téměř tolik hvězd jako Mléčná dráha, přestože vznikly pouhých 500 až 700 milionů let po velkém třesku, nazval tým astronomů, který je objevil, rozbíječi vesmíru. To proto, že pokud jsou skutečné, jako že zatím vše nasvědčuje tomu, že ano, zpochybňuje tento objev celé naše chápání vzniku galaxií.
„Od raného vesmíru prostě neočekáváte, že by se dokázal tak rychle uspořádat. Tyto galaxie neměly mít čas se zformovat,“ uvedla v prohlášení Erica Nelsonová, odborná asistentka astrofyziky na Coloradské univerzitě v Boulderu.
Vědci přesně nevědí, kdy se první shluky hvězd začaly spojovat do počátků galaxií, jak je známe dnes, ale dříve odhadovali, že se tento proces začal formovat během prvních několika set milionů let po Velkém třesku.
V současnosti přijímané teorii naopak předpokládají, že po jedné až dvou miliardách let tyto rané protogalaxie dospěly do „puberty“ a zformovaly se do trpasličích galaxií, které se začaly vzájemně pohlcovat, aby vyrostly do galaxií podobných Mléčné dráze.
Protože světlo se vesmírným vakuem šíří pevnou rychlostí, čím hlouběji se do vesmíru díváme, tím vzdálenější světlo zachytíme a tím dále vidíme. Pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), který nahlédl zhruba 13,5 miliardy let do minulosti, astronomové zjistili, že obrovské galaxie se rozbujely už velmi rychle po Velkém třesku.
Staré galaxie s hvězdami, které by neměly existovat
Podle vědců jsou tyto galaxie tak masivní, že jsou „v rozporu s 99 procenty kosmologických modelů“. To znamená, že buď je modely třeba změnit nebo vědecké chápání vzniku galaxií vyžaduje zásadní přehodnocení.
„V Mléčné dráze vzniká každý rok asi jedna až dvě nové hvězdy,“ říká Nelsonová. „Některé z těchto galaxií by musely generovat stovky nových hvězd ročně po celou historii vesmíru. Pokud je byť jen jedna z nich skutečná, naráží to na hranice našeho chápání kosmologie.“
V tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že tyto nebeské objekty jsou skutečně galaxie, ale astronomové nevyloučili, že některé z nich mohou být obrovské kvazary nebo supermasivní černé díry. Vše potvrdí nebo vyvrátí další pozorování.
Zdroj náhledové fotografie: dragonuppl / Pixabay, zdroj: Live Science