- Vědci z Kalifornského technologického institutu přišli s překvapivým zjištěním
- Leonardo da Vinci pochopil gravitaci dávno před Newtonem
Všichni víme, že Issac Newton je považován za autora teorie gravitace, ale nová studie naznačuje, že Leonardo da Vinci vše možná pochopil dávno před ním, píše server Phys.org.
Nepřehlédněte: Neviditelná planeta Devět může přepsat učebnice. Vědci jsou blízko k rozluštění jedné z největších záhad
Podle nového výzkumu, který se zabýval náčrtky ve starých zápisnících italského polymatika, Leonardo da Vinci porozuměl gravitaci dříve než kdokoli jiný.
Výzkum, který byl nedávno uveřejněn v časopise Leonardo, ukazuje, že génius 16. století prováděl experimenty, které dokazovaly, že gravitace je forma zrychlení.
Leonardo da Vinci pochopil gravitaci dávno před Newtonem
Podle vědců z Kalifornského technologického institutu da Vinci vymodeloval gravitační konstantu s přesností přibližně 97 procent. „Inženýři z Caltechu zjistili, že Leonardo da Vinci pochopil gravitaci, i když ne zcela přesně, a předběhl tak svou dobu,“ uvádí web Phys.org.
Newton zformuloval gravitační teorii v roce 1665 nebo 1666 poté, co pozoroval pád jablka a položil si otázku, proč jablko padá rovně dolů, a ne do strany nebo nahoru.
Při experimentu popsaném ve sbírce da Vinciho spisů nazvané Arundelský kodex si profesor Mory Gharib z Caltechu všiml série náčrtků, na nichž byly vidět trojúhelníky tvořené částicemi písku, které se vysypaly ze sklenice.
Gravitace ukrytá v trojúhelníku
Vědci poté pracovali na překladu da Vinciho poznámek psaných jeho slavným levorukým zrcadlovým písmem, které se čte zprava doleva. Zjistili, že popisují experiment, při němž se sklopený džbán pohybuje po vodorovné dráze, a přitom se z něj sype zrnitý materiál. V poznámkách da Vinci jasně uvádí, že zrnka ze džbánu nepadají stálou rychlostí, ale jejich pád zrychluje, což byl poznatek, který značně předběhl dobu, ve které žil, poznamenávají vědci.
Italský vzdělanec popsal, že pokud se džbán pohybuje vodorovně stálou rychlostí, je čára vytvořená padajícím materiálem svislá. V klíčovém diagramu pak da Vinci poukázal na to, že pokud je pohyb džbánu konstantně zrychlován, má tato pomyslná čára podobu šikmé přímky a pokud jednotlivé body spojíme, vzniká rovnostranný trojúhelník – v poznámce je tento objev zdůrazněn jako „Equatione di Moti“ neboli „vyrovnání (ekvivalence) pohybů“.
„Viděli jsme, že Leonardo s tím zápasil a modeloval gravitaci tak, že vzdálenost padajícího předmětu je úměrná dvěma umocněno t (t = čas) místo toho, aby byla úměrná t na druhou,“ říká Chris Roh z Caltechu a doplňuje: „Je to špatně, ale později jsme zjistili, že tuto špatnou rovnici vlastně použil ‚správným způsobem‘. Ve svých poznámkách da Vinci znázornil objekt padající po čtyři časové intervaly a v nich, přesněji na jejich konci, se grafy obou typů rovnic (správné i nesprávné) scházejí v jednom bodě.“
„Nevíme, zda da Vinci prováděl další experimenty nebo tuto otázku zkoumal hlouběji,“ uvádí Gharib. „Ale skutečnost, že se tímto problémem zabýval už na počátku roku 1500, ukazuje, jak moc předběhl svou dobu,“ dodává.
Zdroj náhledové fotografie: dimitrisvetsikas1969 / Pixabay, zdroj: Phys.org