- Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu
- Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země
Skalnatá planeta vzdálená 41 světelných let je prý zhruba stejně velká jako Země, což vyvolává otázky ohledně její atmosféry, píše sever AccuWeather.
Nepřehlédněte: Úžasné video ukazuje, jak planety krouží kolem hvězdy vzdálené 133 světelných let od Země. Je to vůbec poprvé, co něco takového vidíme!
Webb nalezl svou první exoplanetu
Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů, je společným projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA. V posledních měsících dalekohled poslal vědcům mnoho podivuhodných snímků a dosáhl mnoha milníků, přičemž nejnovější úspěch je pravděpodobně zároveň jeho nejdůležitějším.
Před nedávnem NASA potvrdila, že vědci pomocí Webbova teleskopu objevili exoplanetu, tedy planetu mimo naši Sluneční soustavu, obíhající kolem jiné hvězdy.
Objevená exoplaneta, oficiálně označená jako LHS 475 b, dosahuje 99 procent průměru Země. Je však o několik set stupňů teplejší, protože je ke své hvězdě mnohem blíž, než je kterákoliv planeta Sluneční soustavy ke Slunci – oběhne okolo ní za dva dny. Červený trpaslík, kolem kterého obíhá, má ale oproti naší hvězdě poloviční teplotu.
Vědci zatím objevili více než 5 000 exoplanet, ale LHS 475 b je první, která byla zjištěna pozorováním pomocí teleskopu. Nachází v souhvězdí Oktant, zhruba 41 světelných let od Země.
„Webb nás stále víc přibližuje k novému poznání světů podobných Zemi mimo Sluneční soustavu, a to je jeho mise teprve na začátku,“ uvedl Mark Clampin, šéf astrofyzikálního oddělení v ústředí Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu.
Exoplaneta LHS 475 b dosahuje 99 procent průměru Země
I přes tuto vzdálenost se vědci pomocí teleskopu pokusili zjistit složení atmosféry, zatím však nevědí, jestli vůbec nějaká planetu obklopuje. Některé typy atmosfér ale mohou vyloučit, například hustou atmosféru s převahou metanu, podobnou jako má Saturnův měsíc Titan.
Vědec Guangwei Fu z katedry fyziky a astronomie na Univerzitě Johna Hopkinse popsal pozorování LHS 475 b Webbem jako „šťastnou náhodu“ – jako něco, co od dalekohledu nikdy nikdo nečekal
„Vzpomínám si, že jsem sledoval start, zůstal jsem vzhůru celou noc… rozhodně jsem byl velmi nervózní,“ popsal Fu den, kdy byl Webb vynesen do vesmíru pomocí nosné rakety Ariane 5. „Pak následovalo šestiměsíční nasazení a testování. Nyní teleskop funguje bezchybně a kvalita dat je velmi vysoká,“ dodal.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: AccuWeather