- Prstence může mít i asteroid
- Vědci zkoumají asteroid Chariklo
Vědci před několika lety objevili první neplanetární kamenné těleso, které má vlastní systém prstenců. Je jím asteroid Chariklo, příslušník skupiny těles označované jako kentauři, který obíhá kolem Slunce mezi oběžnými drahami Saturnu a Uranu. Nyní se experti na objekt podívali znovu, a to pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba, a nestačili se divit.
Nepřehlédněte: Schováváte v šuplíku starý telefon? Klidně ho můžete prodat za milion korun
Chariklo: První planetka s prstenci
V roce 2013 učinili astronomové první objev svého druhu: Chariklo, zvláštní typ objektu známého jako kentaur, který se nachází někde uprostřed mezi asteroidem a kometou, měl dva vlastní prstence podobné Saturnu.
A nyní, téměř o deset let později, si někteří z těch samých astronomů pozorování zopakovali pomocí moderního teleskopu Jamese Webba a našli neklamné známky vodního ledu.
„Spektra z pozemních teleskopů tento led naznačovala, ale vynikající data z Webbova dalekohledu poprvé odhalila jasné charakteristiky krystalického ledu,“ uvádí v prohlášení planetární vědkyně NASA Noemi Pinilla-Alonso, která pozorování vedla.
Webbův dalekohled pozoroval největšího kentaura
Chariklo zůstává nejmenším známým objektem s vlastními prstenci a jediným, který není plnohodnotnou planetou. Není však maličký, podle NASA je široký zhruba 250 kilometrů a je největším zaznamenaným kentaurem. Stejně jako ostatní kentauři se nachází mezi oběžnými drahami Saturnu a Neptunu – jinými slovy, je opravdu daleko od Slunce a zahalený do totální tmy.
Protože je v těchto končinách Sluneční soustavy taková tma, bylo k osvětlení Chariklo zapotřebí světlo okolních hvězd. Pozorování vyžadovalo, aby planetka s prstencem přecházela před vzdálenou hvězdou. V datech z kamery pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) pak astronomové odhalili tři absorpční čáry vodního ledu.
Získané poznatky jsou mimořádně cenné. Mohou objasnit nebo aspoň napovědět, jak vznikal náš Měsíc i jiné satelity, které krouží kolem dalších planet i planetek.
Zdroj náhledové fotografie: NASA / ESA, zdroj: Futurism