- Teleskop Jamese Webba je dalekohled budoucnosti
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru
Teleskop Jamese Webba nahlédl hluboko do hustého molekulárního mračna a objevil bohatou škálu nedotčeného mezihvězdného ledu, včetně řady molekul klíčových pro život. Vědci neskrývají nadšení.
Nepřehlédněte: Hvězdné války realitou. USA testují laserové dělo jako z budoucnosti, které zasáhne každý cíl
Oblak Chamaeleon I, zachycený na novém snímku JWST, je oblast s formujícími se hvězdami vzdálená od Země asi 500 světelných let. Vědci zkoumali jednu z nejchladnějších a nejtemnějších částí tohoto fascinujícího objektu, hustý chuchvalec, ve kterém se začínají formovat hvězdy.
Webb se znovu vyznamenal
Pomocí výkonných přístrojů Webbovy observatoře, včetně kamery NIRCam (Deep Penetrating Near-Infrared Camera), byli astronomové schopni proniknout do tohoto temného prachového srdce a objevili v něm ledy v raných fázích vývoje – těsně před tím, než se jádro oblaku zhroutí a vytvoří protohvězdy.
Tým použil dvě hvězdy v pozadí, NIR38 a J110621, aby hustý chuchvalec osvětlil v infračervených vlnových délkách, na které podle očekávání zareagovaly v něm přítomné molekuly. Díky tomu experti tyto „chemické otisky“, které se ve výsledných spektrálních datech projevily jako poklesy, byli schopni blíže studovat a určit, jaké prvky Chameleon I obsahuje.
Základní stavební kameny života
„Naše výsledky umožňují nahlédnout do počáteční, temné chemické fáze vzniku ledu na zrnkách mezihvězdného prachu, z nichž vyrostou centimetrové kamínky, z nichž se pak v discích formují planety,“ uvádí Melissa McClure z Leidenské observatoře v Nizozemsku ve svém prohlášení.
Tým našel očekávaný sortiment hlavních sloučenin podporujících život: Vodu, oxid uhličitý, oxid uhelnatý, metan a amoniak. Pozorování rovněž odhalila známky karbonylsulfidového ledu, což umožnilo poprvé změřit, kolik síry – dalšího prvku potřebného přinejmenším pro život na Zemi – je přítomno v molekulárních oblacích.
Vědci rovněž detekovali nejjednodušší složitou organickou molekulu – metanol, který je považován za jednoznačný indikátor složitých chemických procesů, k nimž dochází v raných fázích vzniku hvězd a planet. V následujících měsících plánují experti z Leidenské observatoře využít Webbova data k výpočtu velikosti prachových zrn a tvarů ledových částic.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space, New Scientist