- Před 50 lety po Měsíci naposledy kráčel člověk
- Měl československé kořeny
- Od té doby lidé vysílají na Měsíc jen stroje
Naposledy se po povrchu Měsíce prošla v roce 1972 posádka lodi Apollo 17, od té doby zůstal přirozený satelit Země lidskou nohou netknutý. To by se mělo brzy změnit. NASA ohlásila projekt Artemis a záměr vyslat na povrch družice lidskou posádku. Důvod, který na půl století ochladil zájem astronautů o Zemi blízké nebeské těleso, nedávno prozradil bývalý ředitel NASA Jim Bridenstine.
Nepřehlédněte: Bývalý astronaut NASA: Pokud si myslíte, že UFO jsou mimozemšťané, jste úplně mimo
Proč jsme se na Měsíc zatím nevrátili?
Od poslední procházky člověka po Měsíci uplynulo 50 let, ale co je tím skutečným důvodem, proč jsme se tam od té doby nikdy nevrátili? Bývalý velitel Apolla 17 Eugene Cernan, potomek českých přistěhovalců, byl posledním člověkem, který se v roce 1972 prošel po povrchu Měsíce. Nikdo tehdy netušil, a dokonce ani ti největší pesimisté, že se tam lidé vrátí nejdříve za pět desetiletí.
Jim Bridenstine, bývalý ředitel NASA, vysvětlil, že důvod, proč jsme na Měsíc zapomněli, nemá nic společného s technologickými omezeními nebo zelenými mužíčky. Naopak, vše souvisí s politikou. „Nebýt politického rizika, byli bychom na Měsíci už teď,“ řekl novinářům v roce 2018. „Ve skutečnosti bychom pravděpodobně byli už i na Marsu. Byla to politická rizika, která tomu zabránila. Program by trval příliš dlouho a stál příliš mnoho peněz.“
Orion úspěšně dokončil první část mise Artemis
Vše se možná brzy změní díky novému ambicióznímu lunárnímu programu NASA Artemis, který počítá s tím, že lidé na Měsíci vybudují prosperující kolonii. První krok již lidstvo udělalo: Minulý měsíc přistál modul Orion v moři a úspěšně tak zakončil zkušební let mise Artemis I.
„Byla to mimořádně úspěšná mise,“ řekl novinářům současný šéf NASA Bill Nelson. V každé fázi mise NASA podrobně sledovala a dávala pozor na případné problémy, které by mohly způsobit nebezpečí pro lidskou posádku. V současnosti je plánováno přistání astronautů na Měsíci nejdříve v roce 2025.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Indy100
Bohužel ještě nikdo nevyřešil vliv kosmického záření.
Tohle se ale ví už dávno. Takže článek o ničem.
Nechápu. A v čem jako to politické riziko mělo spočívat?
Kdyby slo prilis mnoho prostredku na kosmicke vypravy, nezbyly by penize na zbrojeni a zapad by nevyhral studenou valku.
NASA je federální agentura. Více či méně autonomní ve své působnosti, nicméně stále zůstává začleněna pod US Air Force, čili pod vojenské letectvo ačkoli třeba Wikipedie říká, že je to organizace vedle. Tak či onak, běh této organizace se zodpovídá, stejně jako další vládní organizace, straně, která je u moci a případně prezidentovi. Rozpočet pro NASA musí, stejně jako ostatní rozpočty, projít schválením minimálně skrze kongres a poté jej musí schválit prezident. A tady začíná politické riziko. US je sice země s obrovskými prostředky nicméně neméně menšími problémy různého druhu. Strana, která se chce udržet u moci musí velice pečlivě a opatrně nakládat s tím, kolik peněz kam naleje. Je to stejné jako u nás, jen s jinými čísly, pokud vláda popř. prezident naleje příliš peněz do něčeho, co v danou chvíli nedává široké veřejnosti smysl a nebudou prostředky na jiné, pro obyčejné lidi důležitější věci, tak si tím odkloní veřejné mínění a strana u moci a prezident nemusí uspět v příštích volbách. Toť velmi zjednodušeně řečeno. Samozřejmě, veřejné mínění se dá efektivně zmanipulovat tak, aby lidé byli nakloněni k tomu nasypat celý roční rozpočet státu do NASA, ale zatím se to nikomu nejevilo jako dobrý nápad.