- Užijete si to, dokud můžete, radí vědci
- Země jednou přijde o kyslík
- Nadějí lidstva je kolonizace vesmíru
Zatím se životu na naší planetě bohaté na kyslík nebývale daří, i když tomu tak vždy nebylo a bohužel ani nebude. Vědci předpokládají, že se na Zemi vrátí atmosféra chudá na kyslík, ale bohatá na metan. Jinými slovy, v budoucnu nebudou mít lidé co dýchat a planeta se stane jen těžko obyvatelnou.
Nepřehlédněte: Takhle vypadají podle umělé inteligence Harry Potter, lord Voldemort nebo Hermiona
Země se promění
Dobrou zprávou je, že k tomu nedojde dřív než za miliardu let, tudíž nás to vlastně trápit ani příliš nemusí. Ale až tato proměna nastane, proběhne velmi rychle, píše server Science Alert. Země se poté vrátí do stavu, v jakém byla před takzvanou Velkou oxidační událostí (GOE), ke které došlo před zhruba 2,4 miliardami let. Pro člověka a organismy, které jsou závislé na kyslíku, to bude znamenat konec života.
Aby vědci dospěli ke svým překvapivým závěrům, provedli podrobné simulace zemské biosféry, v nichž zohlednili změny jasu Slunce a odpovídající pokles hladiny oxidu uhličitého, protože tento plyn se rozkládá vlivem rostoucího tepla. Méně oxidu uhličitého znamená méně fotosyntetizujících organismů, jako jsou rostliny, což má za následek – ano, chápete správně – méně kyslíku.
Enjoy It While You Can: Dropping Oxygen Will One Day Suffocate Most Life on Earth https://t.co/mEMOzBIZiu
— ScienceAlert (@ScienceAlert) December 8, 2022
Stanou se z lidí vesmírní nomádi?
Vědci již dříve předpověděli, že kvůli zvýšenému záření ze Slunce se oceány vypaří přibližně za dvě miliardy let, ale počítačový model – založený na 400 000 simulacích – tvrdí, že snížení hladiny kyslíku život na Zemi zahubí mnohem dřív. „Pokles kyslíku bude velmi, velmi extrémní. Mluvíme o milionkrát menším množství než dnes,“ uvádí expert na klimatické a planetární vědy Chris Reinhard z technologického institutu v Georgii.
Pro současnost je studie jeho týmu obzvláště důležitá, protože lidstvo pátrá po obyvatelných planetách mimo Sluneční soustavu. Odborníci potřebují vědět, co v množství dat, které shromažďují neuvěřitelně drahé teleskopy, jako Hubble nebo Webb, mají vlastně hledat.
Reinhardův tým se domnívá, že kromě kyslíku musíme pátrat i po jiných biosignaturách, abychom měli co největší šanci objevit život. Studie expertů je součástí projektu NASA NExSS (Nexus for Exoplanet System Science), který zkoumá obyvatelnost jiných planet, než je ta naše.
Zdroj náhledové fotografie: sumitsahare / Pixabay, zdroj: Science Alert
Takže jé to v pohodě, protože ve stejné době sém dolétí planeta Goio a zničí naše slunce. Nic se tedy nemění…