- Český umělec Yemi A.D. se podívá k Měsíci
- Vybral si jej japonský miliardář Maezawa
- Proč je tato výprava stejně důležitá jako mise NASA?
Když japonský miliardář Jusaku Maezawa oznámil, že hodlá koupit jednu cestu kolem Měsíce – a vybral pro ni skupinu mladých kreativců a umělců, vypadalo to spíš jako oznámení nové sci-fi komedie. Mezi nimi je i Yemi A.D., český choreograf a producent, což mnohým přijde jako překvapivá volba. Kreativci nejsou obvykle ti, které posíláte do vesmíru, tohle se během projektu Apollo nechávalo prakticky výhradně špičkovým bojovým pilotům a prokládalo se to civilisty hlavně proto, že panovala obava, že USA chtějí Měsíc militarizovat.
Nepřehlédněte: Na Měsíci je dostatek kyslíku pro 8 miliard lidí na 100 tisíc let, zjistila NASA
Český tanečník astronautem!
Plány na militarizaci vesmíru tehdy pochopitelně existovaly – a právě demonstrace projektu jaderným pohonem poháněné bitevní kosmické lodě Orion byl důvodem, proč J. F. Kennedy tuhle věc shodil ze stolu. O Projektu Orion a jeho bitevní verzi určené k jadernému bombardování z vesmíru, existuje velmi pěkné video od Found and Explained na YouTube.
Bohužel tato dosti šílená verze, která vypadá jako dílo z mozku superpadouchů, zastínila tu druhou věc, kterou chtěl Project Orion přinést – totiž pulzní jaderný motor, který loď akceleruje sérií malých jaderných výbuchů za mohutným štítem, které ho pozvolna akcelerují na nízké zlomky rychlosti světla. Menší z projektů měl dosáhnout až 3,3% rychlosti světla a v podstatě i dnes je to jediný realistický plán, jak se dostat k sousedním hvězdám.
Američané závod o Měsíc vyhráli
Projekt Apollo Saturn byl do značné míry politický – šlo o soutěž se Sovětským svazem, který měl v té době před USA předstih v tom, že dostal do vesmíru jako první družici, pak psa, prvního člověka a také první ženu. Američané věděli, že pokud mají obnovit víru světa ve svoji superioritu, musí udělat něco velkého, něco opravdu těžkého – a tím byla cesta na Měsíc, opravdu velký krok, který se jen těžko dorovnává.
Určitou výhodu měli v tom, že v rámci Projectu Paperclip dostali do USA řadu nacistických vědců, včetně raketového konstruktéra Wernhera von Brauna, který delší dobu neúspěšně loboval za kosmický program. On a jeho tým inženýrů měli nejen dost zkušeností ze stavby raketových motorů, ale také vizi, jak postavit ty opravdu velké – a motory Rocketdyne F-1 byly opravdu velké. S tahem 7 MN a schopností jet téměř tři minuty byly dost výkonné na to, aby první stupeň americké kosmické rakety měl jen pět startovacích motorů. Sověti měli problém, jejich motory NK-15 nebyly dost výkonné a potřebovali jich v prvním stupni jejich lunární rakety N-1 rovnou třicet, což se jim nepodařilo dostatečně spolehlivě sladit.
Američané jako první obletěli Měsíc, přistáli na něm a pak se z toho stala rutina, nutno říci, že velmi drahá rutina. Projekty Apolla 18, 19 a 20 byly zrušeny – a prezident Nixon původně plánoval zrušit vše od patnáctky nahoru. Apollo 14 letět muselo, program nesměl být ukončen havárií Apolla 13 – ale další cesty na Měsíc mu přišly jako vyhazování peněz, protože hlavní cíl, který viděl on, totiž porážka Sovětského svazu, byl dosažen.
Nepřehlédněte: Návrat člověka na Měsíc! Astronauti NASA trénují v poušti na historickou misi Artemis III
Civilní let je o vizi pozitivní budoucnosti
Celý kosmický program měl vždy nádech militarizace. Dnes se na Měsíc Američané vrací proto, že tam plánují letět i Číňané. Čínský kosmický program byl vždy spojen s jejich armádou, proto Čína nespolupracovala na ISS a staví si vlastní orbitální stanici. Náhlý zájem Ameriky o Měsíc tedy nesouvisí s tím, že by v tom Američané viděli něco romantického či výnosného, prostě nechtějí nechat Měsíc Číně.
Proto je velmi důležitý Starship a iniciativa miliardáře Maezawy. Přestože cesta kolem Měsíce vypadá jako nesmysl – a z hlediska Grety Thunberg je to přímo zločin proti přírodě, je to důležitý krok v tom, že se lidstvo pokouší stát se kosmickou civilizací. K tomu je důležité jak to, abychom překonali jak zelený fanatismus, tuto zatím nejposlednější inkarnaci antitechnických hnutí, ale také to hrozné cukání, že celá ta věc s vesmírem je jenom o získání politických bodů pro naše vůdce a nebo „zabrání nejvyššího kopce“, po kterém odjakživa touží generálové.
Přesně takhle vidím Maezawovu iniciativu: O tom, že do kosmického programu zase zapojíme snílky a umělce, protože jim Měsíc primárně vždy patřil. Od čínské měsíční bohyně Čchange, která tam se svým měsíčním králíkem připravuje elixír nesmrtelnosti, přes blázny a fantasty, tak krásně zobrazené v českém filmu Baron Prášil (1961) od Karla Zemana, až po Julese Verna. Ten v roce 1870 napsal na dnešní poměry poněkud naivní vyprávění Kolem Měsíce (Autour de la Lune), které můžeme považovat za první myšlenkový oblet kolem naší oběžnice.
Při dobývání vesmíru potřebuje lidstvo nadšení
Verne je v tomto vyprávění až nezvykle technický, i když principy jeho cesty, totiž odpálení obytného projektilu z obřího děla, nejsou zrovna kompatibilní s lidskou biologií. Celé to vyprávění je o cestě tam a zase zpátky – a když to srovnáme s cestou Apolla 8 a nebo nouzovým obletem u Apolla 13, je si to hodně podobné. Verne byl vizionář, nikoliv technik: Ale vizionáři jsou tu od toho, aby inspirovali jiné vizionáře, jako byl například Georgese Meliés, tvůrce filmu Le Voyage dans la Lune (1902), který takovou cestu vizualizoval a prodal ji generaci lidí, která se najednou začala zajímat nejen o sci-fi, ale probudila zájem i u technických talentů, kteří nakonec cestu na Měsíc doopravdy otevřeli.
Verneova myšlenková cesta kolem Měsíce byla ta opravdu první, po ní přišlo Apollo a teď máme třetí iteraci, iteraci, ve které chce japonský miliardář pozvat další generaci snílků, aby jim ukázal nový svět. Právě proto tam pozval umělce, filmaře, youtubery, muzikanty a tanečníky z celého světa – proto, že přes ně chce ukázat nové generaci, že je nečeká jen „vyhubení a úzkost“, ale že tu je něco nového, něco většího, po čem se dá natáhnout a stát se větším.
Maezawa je vlastně taky snílek – není to technik, zbohatl na prodeji značkového oblečení. Je to vlastně marketér a sériový startupista, který si vydělal na svou vlastní cestu na ISS na konci roku 2021 – a teď se chystá dál, k Měsíci – a bere tam s sebou ty, kteří mu pomohou komunikovat jeho vizi pozitivní budoucnosti.
A tohle potřebujeme, tohle přesně potřebujeme: Vizi pozitivní budoucnosti, kterou nám nepřinesou ani politici, ani blouznivci a ani armáda. Potřebujeme vizionáře, potřebujeme další generaci vizionářů!
Další články autora:
- Otevřené WikiLeaks nám ukazují pravou podstatu světa. Z pekelné knihy hříchů se mnohým zatočí hlava
- Dobrý sluha, ale zlý pán? Na umělé inteligenci v chytrých telefonech jsme čím dál víc závislí
Zdroj náhledové fotografie: Tumisu / Pixabay, zdroj: vlastní (viz autor článku)