- Julian Assange uvolnil kompletní Wikileaks
- Je to vrcholný Halloween, Halloween, který vyděsí mnoho lidí
Jednapadesátiletý australský vydavatel a aktivista Julian Paul Assange je velmi kontroverzní postavou. Jeho nejvýznamnější projekt WikiLeaks, založený v roce 2006, se dostal do všeobecného povědomí v roce 2010, kdy se na něm objevila řada utajovaných dokumentů o americké válce v Afghánistánu a o působení jejich bezpečnostních složek v Iráku. Tento únik způsobil americký zpravodajský analytik Bradley Manning, který byl za něj odsouzen na 35 let a propuštěn z armády (dishonorable discharge). Ve vězení prošel změnou pohlaví a dnes se jmenuje Chelsea Manningová.
Nepřehlédněte: Elon Musk poprvé navštívil centrálu Twitteru. Přišel totálně vysmátý a s umyvadlem v podpaží
Soud nad Manningem byl kontroverzní, protože je často vykládán jako pomsta za to, že v podstatě světu prozradil pravdu o mnoha kontroverzních operacích. Americké jednotky působící v zahraničí jsou vyňaty z pravomoci místní justice a proto mnoho jejich přehmatů a zločinů je vyloženě zameteno pod koberec, aby se zachovával narativ o tom, že jde o působení dobré, prospěšné a úspěšné.
Zprávy, které unikly skrz Wikileaks, ukazují podstatně komplikovanější obraz reality. Najdeme tam například záznam z výpovědi nejmenovaného (John Doe) zaměstnance agentury Blackwater, který líčí akce, popisované jako bezpečnostní zásahy, jako prosté vraždy.
Tajné dokumenty rovněž ukazují, že nejpozději v roce 2008 si analytici uvědomovali, že se situace v Afghánistánu nevyvíjí dobře a snaha vytvořit tam funkční demokracii skončí fiaskem. Přesto USA udržovaly svou přítomnost v této zemi až do roku 2021 za nemalých finančních nákladů.
WikiLeaks zveřejnily arzenál informací
Zprávy, které unikly přes WikiLeaks, měly tak závažný charakter, že se jim věnoval i South Park v desáté epizodě patnácté sezóny „Bass to Mouth“. I tvůrci seriálu, jinak zastávající neutrální pozici, přesvědčují lumíka Lemmiwinks, že musí zastavit zlého lumíka Wikileaks. Tím napomohli budovat představu, že jde o vyloženě antiamerický projekt, který exponuje tajné zpravodajské informace a ohrožuje jak bezpečí Američanů, tak i pozici USA ve světě.
Pravda je složitější. Dnes jsou WikiLeaks plně exponované a více než 2500 dokumentů si lze stáhnout. WikiLeaks představují nepříliš uspořádanou směsku všech možných úniků pokrývajících doslova celý svět a exponujících široce rozšířenou kulturu korupce, manipulace a lží. Zahrnují i u nás méně známé africké kauzy a dokumenty, které jsou těžko pochopitelné mimo místní kontext, jde hlavně o volební podvody, o korupci a o zneužívání špionážních prostředků pro monitorování obyvatelstva.
WikiLeaks se zaměřují hlavně na západní svět – zřejmě proto, že o korupci v Číně nebo Rusku se dnes mluví otevřeně, zatímco ta na západě je ukrývána za roušku tajemství, aby se zachovala pro západní obyvatelstvo jasná polarizace dobro versus zlo. WikiLeaks ukazují, že korupce a zneužívání moci je univerzální problém – a že i silové složky a státní aparát demokratických zemí si často budují procesy a instituce, které se podobají těm, které používají země označované jako totalitní.
Právě destrukce tohoto narativu o dobru a o zlu a zpochybňování mnoha činů západních politiků je důvodem, proč se WikiLeaks dostaly do nemilosti a USA se rozhodly zadržet a odsoudit Juliana Assange. Ten se zpočátku bránil extradikci ve Švédsku, poté se ukrýval na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně. Nyní je ve věznici s vysokým stupněm zabezpečení v Belmarsh, kde se stále brání vydání do USA, protože předpokládá, že i s ním plánuje americká justice provést exemplární proces, aby varovala všechny, kteří uvažují o tom, že vyzradí americká tajemství.
Britové povolili vydání Assange do USA
Při pohledu na obsah WikiLeaks je těžké ubránit se dojmu, že by Assange skutečně mířil specificky proti USA, spíš je to skutečně aktivista, který doslova sbíral celou špínu světa, aby ji pak ukázal veřejnosti. Je to takový náhled, abych tak řekl, do pekelné knihy hříchů, který ukazuje zdánlivou banalitu zla, které vypadá vlastně normálně a dost obhajitelně. Je přece normální, že když pošlete vlastní vojáky do cizí země, tak je nevydáte tamní justici, i kdyby páchali zcela otevřené vraždy. Je normální uplácet, když se snažíte obchodovat v zemi, kde jsou úplatky téměř kulturní tradicí. Je zcela běžné, že se politici mezi sebou baví o stejné věci nějakým způsobem – a veřejnosti to pak vykládají zcela jinak.
Je těžké Assange považovat za hrdinu, ale je také absurdní považovat ho za zloducha – ti tajemství nevydávají, ti je prodávají. Osobně jsem Assange a jeho WikiLeaks zpočátku také považoval za svého druhu špionážní projekt, mířící proti americkým zájmům, ale otevřený pohled do jejich dokumentů tuhle představu značně nabourává. Assange asi skutečně věří tomu, že problém s tajemstvím je v tom, že ukrývá skutečnou podstatu věcí – a nechá skrz média mluvit pečlivě promyšlenou propagandu, která se rozchází s realitou.
Pekelná kniha hříchů
Jenomže… co vlastně můžete dělat? Když zahájíte nevyprovokovanou agresivní válku pod lživými záminkami, jako byla ta v Afghánistánu – a když zjistíte, že to je drahé a že ji nevyhráváte, co budete dělat? Nemůžete z toho vycouvat rovnou, to by vypadalo jako vaše porážka a vy byste mohli vypadat jako váleční zločinci. Pak je lepší pravdu zastřít, tvrdit, že se vám podařilo do země přinést svobodu a že je všechno v pohodě, že stačí jen poslat další jednotky, další peníze a nějak ovládnout ty poslední vzdorné kousky. Když se to povede, kdo ví, třeba nakonec opravdu zvítězíte – a v takovém případě jste vlastně ani tak moc nelhali. A když se to nepovede, dost možná už to po dalších volbách nebude váš problém.
O tomhle je zastírání pravdy – o tom, že tu nepohodlnou část pravdy prohlásíte za tajnou a potrestáte každého, kdo ji vynese na světlo světa. Dnes je extrémně těžké pochopit z veřejných zpráv skutečnou podstatu světových sporů a konfliktů, protože prostě neznáme celou pravdu. WikiLeaks ji chtěly exponovat zveřejněním tajných dokumentů – a snaha potrestat Assange je nejen snahou umlčet je navždy, ale také varovat každého, kdo by se něco takového rozhodl zopakovat v budoucnosti.
Zdroj náhledové fotografie: Samuel Regan-Asante / Unsplash, zdroj: vlastní
A takový tady budou vykládat (USA atd.) o tom že Rus je takovej a makovej a přitom je to všecko stejná verbeš. Chce se mi blít.
Mně se chce blít i z té vaší “vebeše”. Jinak ovšem souhlas.
Asánči díky.
Pane Rybko, zaplatí vám i za recyklaci článku ze 4.11, nebo to děláte jen proto, že podobné věci je dobré uvést v širší povědomí veřejnosti? Tu druhou možnost bych bral, ale obecně mám k recyklovaným článkům averzi, protože se s nimi poslední dobou na různých obskurních webíscích roztrhl pytel.