- Zachycen úchvatný Einsteinův prstenec
- Astronomové jím nahlédli do hlubin vesmíru
Nová fotografie pocházející z Webbova kosmického teleskopu ukazuje naprosto ohromující jev. Jedná se o takzvaný Einsteinův prstenec vzdálený miliardy světelných let od Země. Úkaz je pojmenovaný po slavném fyzikovi, který predikoval schopnost gravitace ohnout světlo.
Nepřehlédněte: Teleskopy, které hledají mimozemšťany, zachytily signál z okraje Sluneční soustavy. Neuhádnete, kdo ho vysílá
Webb se znovu předvedl
Už několik týdnů nám teleskop Jamese Webba servíruje jeden úchvatný snímek za druhým. Od dechberoucích fotografií Jupiteru přes dosud nejvzdáleněji zaznamenanou hvězdu Earendel až po fascinující galaxii Cartwheel, která se před zraky vědců NASA schovávala za závojem prachu.
A teď se mu to povedlo znovu. Tentokrát Webb zachytil téměř dokonalý Einsteinův prstenec vzdálený od Země 12 miliard světelných let. A my můžeme opět jen zírat s otevřenými ústy. Snímek přitom vznikl jen „čirou náhodou“, protože na jediném místě se sešlo hned několik objektů v různé vzdálenosti od Země.
Kouzelné prstence
Na tak ohromnou vzdálenost, kde se galaxie SPT-S J041839-4751.8 nachází, žádný teleskop běžně nevidí. Pokud se ale mezi pozorovaný předmět a pozorovatele postaví těleso s ohromnou gravitační silou, světlo se ohne tak, že samotný vesmír začne fungovat jako obří lupa. Albert Einstein tento jev popsal již na počátku 20. století, nevěřil ale že jej spatříme.
Není to ani poprvé, kdy Webb zachytil Einsteinův prstenec SPT-S J041839-4751.8. Jeho kamera pro blízkou infračervenou oblast elektromagnetického spektra (NIRCam) vyfotila stejnou oblast již před několika týdny, ale fotografie nebyla zdaleka kvalitní tak, jako nový snímek.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert
Nebyl Einstein tak trochu 👽 mimozemšťan. Ty jeho úvahy tomu silně odpovídají.
On jenom hledal jak dát do souladu se zbytkem fyziky fakt, že světlo se všem jeví stejně rychlé. Naše běžná realita je, že když je něco v pohybu tak jeho rychlost vnímám relativně vůči sobě. Když jedu s kamarádem v autě, tak on se vůči mně nepohybuje. Pro stopaře u silnice se pohybuje. Když si ale v autě rozsvítím, já i stopař uvidíme nachlup stejně rychlé světlo. To Einstein nevymyslel, to bylo zaměřeno už před ním, on se to snažil celé nějak vysvětlit. A až našel vysvětlení, tak pak už “jen” hledal další a další důsledky.
Pomalu pomalu. Nápad že gravitační čočka umožní uvidět velmi vzdálené objekty, které by bez ní byly mimo dosah pozorovacích možností, tak to napadlo nějakého Čecha. Aby to zveřejnil, šel s tím za tehdy už proslulým Einsteinem s prosbou ať to publikuje. Einstein sice uznal že to tak fyzikálně je, ale považoval to za úplně okrajovou exotiku. Uvědomme si že tehdy ještě v podobné exotické pozici byly i “obyčejné” černé díry. Náš krajan se nedal a prudil a prudil až Einstein raději ten článek napsal aby se českého prudila zbavil. Na závěr připsal že to považuje za nulově přínosné pro praxi ale že to slíbil publikovat čímž že má splněno.
Jméno toho Čecha bych musel vygooglit. Cimrman to nebyl, tohle se odehrálo nejspíš až ve dvacátých letech.
Jinak, na škálách miliard kosmických let neexistuje nic jako rovný paprsek světla, vesmír je na to příliš hrudkovitý.