- Vědci nevěří vlastním očím
- Fotografie zbytku supernovy nemá obdoby
Obří radioteleskop z australské pustiny zírá do hlubin vesmíru až k jeho samým počátkům, aby odhalil tajemství formování galaxií i případné stopy mimozemských civilizací. V uplynulých hodinách upřel svůj zrak na místo, kde se nachází pozůstatek supernovy. Fotografie, kterou se podařilo zpracovat pomocí nového superpočítače Setonix, bere dech.
Nepřehlédněte: Jako na Aladinově kouzelném koberci: Skutečný Iron Man představil létající auto, na testy shání 25 statečných dobrovolníků
Po stopách umírající hvězdy
Teleskop ASKAP tvoří 36 antén, každá má v průměru 12 metrů, a nejenže patří k nejvýkonnějším zařízením na světě, ale je především nejrychlejší. To ovšem představuje ohromné množství informací, které je potřeba zpracovat.
Za týden ASKAP, který spravuje Organizací vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), poskytne objemově podobné množství dat, jaké je dostupné na internetu. Pro chod systému je tak klíčový superpočítač, který informace rychle a přesně zpracuje. A zde se na scénu dostává nový superpočítač Setonix, pojmenovaný po oblíbeném australském zvířeti – klokanu quakka (Setonix brachyurus).
V uplynulých hodinách dostal stroj šanci poprvé vyniknout a ukázat, jaký má potenciál. Výsledkem prvního testu je fantastický snímek kosmického objektu známého jako pozůstatek supernovy (ve vědecké terminologii G261.9+5.5). Stáří fascinujícího objektu, který se nachází 10 000 až 15 000 světelných let od Země, vědci odhadují na více než milion let. Poprvé byl spatřen v roce 1967.
Stunning Image of Supernova Remnant Processed by New Australian Supercomputer https://t.co/aHd2rpRP4B
— ScienceAlert (@ScienceAlert) August 10, 2022
Úchvatná fotografie supernovy
„Zbytky supernovy (Supernova Remnants – SNR) je rozpínající se emisní mlhovina přibližně kulového tvaru tvořená plynem, který byl odvržen při výbuchu hvězd. Tento plyn se pohybuje nadzvukovou rychlostí. Při pohybu mezihvězdným prostorem se sráží s plynem, přičemž vzniká rázová vlna. Tato vlna má za následek zahřátí plynů na několik milionů stupňů,“ píše Science Alert.
Zpracování dat z teleskopu je komplexní úkol, přičemž různé režimy zpracování mnohdy provázejí problémy. Například nejnovější obrázek zbytků supernovy byl vytvořen kombinací dat shromážděných na stovkách různých frekvencí nebo barev, chcete-li. Každá jednotlivá frekvence přitom představuje bezednou pokladnici informací. Setonix si přesto s nelehkým úkolem poradil na jedničku.
Zdroj náhledové fotografie: CSIRO, zdroj: Science Alert
Tak ten plyn se pohybuje rychlostí zvuku jo?
A jaká je rychlost zvuku ve vakuu pane redaktore?
jsou to zbytky supernovy. je-li tam plyn, bude tam i nějaká hmota. nějaký ten elektron, proton nebo foton by se našel. není tam tedy vakuum jako takové. jinak informace pana redaktora mě nepohoršuje. pochopil jsem, že se to tam pohybuje rychlostí cca 340m/s. info v pohodě.
Proč tyto zbytky supernovy nezachytil Hubbleův teleskop?
15 000 svět. let je pro něj před nosem.
Nerozumím tomu.
Prosím, kdo zná odpověď.
Hmmm, třeba proto, že se tím směrem teleskop “nedívá”? 😉