- Mise na Mars je v plánu již za pár let
- Součástí projektu bude i lidská posádka
- Očekávání jsou vysoká, jenže co rizika?
S myšlenkou o osídlení Marsu si pohrávají nejen vědci, odborníci, teoretičtí fyzikové, ale i další elity už několik dekád. Zaprvé proto, že jde o možný průlom v tzv. meziplanetárním dopravním systému. Zadruhé je jedním z hlavních důvodů i to, že nám tady na Zemi už nějaký ten pátek „prší za krk“. A zatřetí? Samozřejmě prestiž, sláva a peníze.
Musk a příliš velké ego?
Jestliže největší optimisté předpovídali, že k něčemu takovém dojde za dvacet, třicet let, Elon Musk v tom má jasno. O šéfovi globálních značek, jakými jsou Tesla nebo SpaceX, se ví, že si nikdy neklade malé cíle. To je ostatně dáno jeho naturelem a povahou. Průšvih je však v tom, že dost často bývá v předstihu jen teoreticky, zatímco praxe těžce pokulhává.
Na druhou stranu, i se stávajícími problémy (motorizace nosných raket) není uskutečnění mise na Mars v roce 2024 nereálné (i když s největší pravděpodobností proběhne o něco později). K finálnímu a úspěšnému završení stojí totiž Muskovi v cestě několik zásadních překážek: a) technických, b) finančních, c) lidských.
Překážek je spousta
Až donedávna platilo, že technologie se jeví jako ten nejméně palčivý problém (to už neplatí). Musk totiž poměrně rychle hodil za hlavu jeden odpískaný projekt (Red Dragon, r. 2017) a maximálně se soustředí na finální kompletaci obří rakety Super Heavy Starship. Právě ta by měla první lidskou posádku donést na Mars.
Navíc mu hrál do karet i fakt, že SpaceX dosáhla významného progresu s víceúčelovými nosiči typu Falcon. V obecné rovině do sebe kousky skládačky docela zapadají, ale (opět) prakticky to tak zatím nevypadá. A i kdyby ano, je tady další zádrhel. Tím jsou samozřejmě finance. Panují značné obavy (oprávněně), že veškeré doposud zveřejněné kalkulace a odhadované náklady jsou velmi podhodnocené.
Nepřehlédněte: iPhone 14 bude mít 48Mpx fotoaparát, iPhone 15 přidá dalekohled
Důležitý lidský faktor
Dobře, zkusme si na chvíli představit, že veškeré obstrukce peněžní a technické povahy jsou pasé. Ale co člověk? Ustojí to vůbec? Jestliže nedávné plány hovořily o vypuštění celkem čtyř lodí (dvě s lidmi, dvě podpůrné povahy), stále nejde o záruku, že to vyjde. Jen samotný let i s využitím Hohmannovy dráhy bude neuvěřitelně obtížný (mimoto, pozice Marsu se vůči Zemi mění, záleží na aktuálním postavení obou planet).
Jen si to představte: pohybujete se hlubokém vesmíru klidně i devět nebo více měsíců, jste odkázaní sami na sebe, bez pomoci, čelíte enormnímu psychickému vypětí nebo možným zdravotním komplikacím (kosmické záření, atrofování svalů). Ne, není to sranda.
Přistáním to nekončí
Fajn, navrhuji se držet optimistického scénáře s tím, že se lidem skutečně podaří na Marsu úspěšně přistát. Co bude následovat? Dejme stranou veškeré teplotní výkyvy a další „hříčky přírody“. Nově příchozí kolonisté sice rozbijí tábor… Jak dlouho ale vydrží být soběstační?
Ano, někde jsem četl, že vědci upozorňují na to, že když se prach z planety smíchá se speciálním proteinem, který se nachází v krevní plazmě, vznikne pevná směs, který snese srovnání s betonem. Jenže, to byste ho s sebou museli mít mraky.
A do toho všeho je nezbytné vybudovat vysoce funkční „ekosystém“, aby se lidé jednoduše nezbláznili, tj. i když realizace půjde jako po másle, jsou zde stále přítomny sociálně-psychologické aspekty atd.
Čtěte také: Xiaomi 12 Pro dostane revoluční fotoaparát od Sony, chce být nejlepší na světě
Happyend?
Takže, abych to nějak smysluplně zakončil, a teď mě prosím nechápejte špatně, protože ani v nejmenším nejsem fundovaný odborník. Celá tato vesmírná odysea je jako rovnice o milionu neznámých. Není vůbec jisté, jestli lidé cestu přežijí, a i kdyby, tak jestli ustojí veškeré tlaky na nové planetě.
To, že se zájemci houfně hlásí, je sice skvělé, ale i s nejpokročilejším tréninkem za zády, je to právě člověk, na kterém to všechno stojí a padá. A tady se obávám, že zmíněná praxe může být fatální.